Článek publikovaný 20. 6. 2022 na wmag.cz
S ochranou dlouho budovaného majetku a jeho hladkým přechodem na dědice podnikatelským rodinám často pomáhají profesionálové.
Jednou z takových společností je CLEVERTY, která podnikatelským rodinám přináší řešení na míru úspěšně již více než 10 let. S jejím spoluzakladatelem Pavlem Jíšou jsme proto o tématu ochrany, zhodnocování a dědění majetku podnikatelských rodin mluvili podrobněji.
Do důchodového věku se v Česku dostává první generace podnikatelů, která začala budovat svoje úspěšné firmy v 90. letech. Prvních 10 let přitom zpravidla strávili tím, že museli obhájit existenci svého podniku na trhu a veškeré vydělané peníze vraceli do firmy. Pokud uspěli, začala firma v dalších letech generovat zisky. Díky těmto dividendám postupně v tuzemsku vznikala finanční portfolia rodinného majetku, jež u byznysově úspěšnějších rodin dnes dosahují objemu v řádu stovek milionů korun. Jen málokdo z podnikatelů ale investoval systematicky už od začátku, jejich volné prostředky většinou končily v příležitostech, jež se zrovna objevily na trhu.
Zřídka byste také hledali podnikatelskou rodinu, kterou na jejich investiční cestě nepotkaly určité ztráty. Za 30 let, co u nás kapitálový trh funguje, už mnoho příslušníků první generace podnikatelů stihlo zjistit, že investice sice mohou být ziskové, ale i ztrátové. Postupně se díky tomu propracovali od spekulací k relativně přesné vizi, co od svého investičního majetku dále chtějí. Jejich portfolia tomu ale ne vždy odpovídají, což je často vizitkou špatné práce investičních poradců, kteří podnikatelským rodinám v této oblasti pomáhají.
„Z pohledu zhodnocování peněz se první generaci podnikatelů již zkracuje jejich vlastní investiční horizont. Zpravidla tak přecházejí na strategie, jež mají za hlavní cíl ochránit to, co po desítky let budovali, aby o peníze a mnohdy těžce získané zázemí nepřišli oni ani jejich děti,“ popisuje Pavel Jíša, spoluzakladatel společnosti CLEVERTY zaměřené na investiční a ekonomické poradenství pro klienty s portfolii od 10 milionů korun.
Podle Jíši je tato skupina specifická právě tím, že mnozí její příslušníci mají s investováním dlouhodobé osobní zkušenosti – dobré i špatné. „Zažili ekonomickou transformaci Česka, splasknutí dot-com bubliny na akciových trzích v roce 2001, dynamický hospodářský růst v období kolem roku 2005 i světovou finanční krizi. Řada z nich na vlastní kůži pocítila, že se finanční trhy pohybují v cyklech a po růstu obvykle přichází korekce. I proto nyní preferují širokou diverzifikaci aktiv, stabilní výnos a nižší volatilitu upřednostňují před spekulací a potenciálními vysokými zisky,“ vysvětluje Jíša. Zatímco rodiny s majetkem přesahujícím jednu miliardu korun již zpravidla budují vlastní Family Offices, v nichž dokáží zajistit a uživit interní personál, jenž o jejich investice na plný úvazek pečuje, rodiny s menším objemem majetku se musejí spoléhat samy na sebe či na externí správce.
Majetek v objemu pod 100 milionů korun podle Jíši obvykle nestačí na to, aby jeho správu rodina svěřila někomu, kdo se o něj bude starat komplexně. Tato odpovědnost tak často dál zůstává na hlavě rodiny, jež se o investování sice může radit s profesionály, ale často tak nečiní, nebo volí poradce s nevhodnou kvalifikací a nedostatečnými zkušenostmi. Běžní finanční poradci nejsou pro tyto účely vhodní. Odpovědná péče o majetek v hodnotě desítek milionů korun má řadu specifik. Portfolia pak obvykle obsahují mix nemovitostí, cenných papírů a dalších aktiv – od dluhopisů až po akcie či investice do fondů.
U majetku o objemu mezi 100 miliony korun a jednou miliardou už investičních položek bývá tolik, že podnikatelské rodiny prakticky vždy sahají k úzké a dlouhodobé spolupráci s jedním či více správci, aby dokázaly investice uhlídat a uřídit. „První diverzifikace rizik v takových případech často nastává už při výběru správců majetku, kdy rodiny zpočátku svěří zhodnocování peněz 3 - 4 různým správcům, aby mohly jejich výsledky mezi sebou průběžně porovnávat a otestovat si, kdo přináší nejlepší a nejstabilnější výsledky,“ přibližuje obvyklý postup Jíša.
Standardně si takovou službu mohou vzhledem k její ceně dovolit jen ti bohatší, ale podle Jíši existuje způsob, jak profesionální přístup ke správě majetku zajistit už u portfolií od 10 milionů korun. „Klienti CLEVERTY za služby na poli Wealth Managementu a investičního poradenství nemusejí platit průběžně či předem, odměňování se odvíjí až od skutečně dosaženého výsledku formou podílu na zisku. Mají tak jistotu, že jsme s nimi na jedné lodi. Pokud by se majetek nezhodnocoval, neměli bychom nárok na žádnou odměnu,“ uvádí Jíša.
V případě podnikatelských rodin s kořeny v 90. letech je vzhledem ke stávajícímu věku zakladatelů, kteří svůj byznys rozjeli již před 30 - 40 lety, stále aktuálnějším tématem také předávání majetku. Nejde přitom jen o fungující firmu jako takovou, ve které navíc děti úspěšných podnikatelů ne vždy chtějí dál působit, ale také o investiční portfolia. Od nich si hlava rodiny zpravidla slibuje, že zabezpečí další generaci i v případě, že firma dál nebude pokračovat pod vedením rodiny. „S koronavirovou pandemií si hodně lidí uvědomilo, že si nejsou jistí, co bude zítra. Covid myšlenky tohoto charakteru akceleroval natolik, že s klienty nyní v CLEVERTY čím dál častěji řešíme, co se bude s majetkem dít po jejich odchodu. Ne vždy jde o jednoduché zadání, některá portfolia mají desítky investičních položek a zbytečně složitou strukturu,“ popisuje
Jíša.
Právě zkušený a spolehlivý investiční poradce či Wealth Manager přitom může být podle Jíši klíčovým faktorem hladkého přechodu majetku na dědice. Svěřenské fondy mnohdy nebývají vhodné z daňových důvodů a závěť může zejména při širokém portfoliu přinést spíše komplikace než řešení. „V případě, že se klient rozhodne připravit rodinný majetek na dřívější či pozdější přechod pod křídla dalších generací, projdeme spolu včas celé portfolio, jednotlivé položky zkonsolidujeme a nastavíme strategii tak, aby s aktivy mohli jednoduše pracovat dál i dědicové. Ti si mohou později nastavení investiční strategie změnit sami, pokud budou chtít,“ popisuje Jíša.
Je to ale právě poradce, kdo zná v dané rodině osobně jak rodiče, tak i jejich děti, a chápe rodinnou situaci v širším kontextu. Protože vztahy mezi členy rodiny vnímá dlouhodobě, může být tou nejlepší zárukou kontinuity majetku a jeho zhodnocování. „Setkal jsem se i s případy, kdy děti nemají ani tušení, kolik peněz jejich rodiče stihli za svou kariéru vydělat. Svým dětem se zatím nesvěřili, protože se bojí rozbití vztahů v rodině či toho, že se o majetek jejich potomci nebudou umět odpovědně postarat. Investiční portfolia tak drží pod svým dohledem co nejdéle a svůj odkaz dětem se snaží zabezpečit volbou poradce,“ přibližuje na příkladu z praxe.